Historický šemlíř I - Díl první: Jak jsem nasral matku

Když jsem byl ještě malej kluk, viděl jsem nejlepší film všech dob - Pán šelem, v hlavní roli Marc Singer. Přiznám se, že děj si moc nepamatuju, ale všichni tam byli epický. Všechno bylo epický a já budu taky epický. 

Kapitola 1 - Jak jsem nasral mámu

V hospodě na rohu ulice jsem se začal scházet s podobně smýšlejícíma lidma, jako jsem já. Chceme udělat díru do světa tím, že budeme vystupovat a štípat jednu skupinu za druhou. Ono to nebude tak těžký. Pořád jen stepujou se zbraní před sebou, čumí si na nohy, ale pořádně se napřáhnout a do rány dát celou duši, to neumí. To je výsada nás, kteří to děláme srdíčkem. Pokaždý, když se mi podaří vyštípnout pořádnej kus čepele kolegům, cítím se jako William Wallace. Je to dokonalé.

Jednoho dne jsme zase seděli na pivu a došlo na téma kostýmy. Meče máme každej aspoň tři. Sám mám vikingskej, dva gotický a jeden fakt starej, nejspíš z popravěkový doby. Takže se chtělo zaměřit na to, co na sebe.

Pepé se rozhodnul pořídit si bílou kutnu. Víc toho ani nepotřebuje, má epesní kožený kalhoty a vojenský boty, který vypadají jak z pořadů na History chanel. Na opasku obrovskou přezku s nějakou krouceninou a k tomu za opaskem nosí jedovatě hustě vypadající zubatý meč, taky gotický. Je to náš nejvybavenější člen. Taky proto dělá vedoucího.

Malá Pipi a velká Lóra jsou matky pluku. Jsou to mladý, hezký holky s docela velkejma kozama, takže je schválně vystavujou, kde se dá. Jejich kostým bude řešenej mocným výstřihem a co nejkratší sukní. Obě jsou ujetý na Xenu a rudou Sonju, takže se těšíme všichni, až budou mít holky svoje kostýmy hotové.

Bob a Kot se nemůžou dohodnout na tom, jaký postavičky jsou jim nejbližší, jsou to bratři a chtějí být stejní, jenže Bob chce vypadat jako ten gotický rytíř z filmu Příběh rytíře. Ale Kot má problém s tím, že hlavní herec vzal i roli v nějakým filmu o horolezcích. Nechápu, co mu na tom vadí, Cliffhanger se mu líbil a ta Zkrocená hora ho nějak nasrala, že mi ani neřekl, na co tam lezli.

Já jsem se rozhodl stát se silně pancéřovaným, takže jsem si sehnal dvacet krabic s pérovkami a začal to doma štrikovat. Na svůj kostým jsem si nastříhal záclonu, která má historický motiv. Takový jako kytičky, je to hnědá látka a střih jsem kupodivu našel v Burdě mezi karnevalovýma kostýmama. Prostě tam dali luxusní kostým šlechtice. To je to, co jsem si představoval. Černá kroužková zbroj, šlechtický ohoz, Viking jak víno, ale i když si vezmu ten gotický meč, tak budu prostě gotik jako vrata.

Musím se přiznat, že když jsem zasral koberec olejem z těch pérovek a nastříhal ten závěs, matce se to moc nelíbilo a fakt se vytočila. Ale když jsem jí vysvětlil, že je třeba, abych udělal historicky věrný kostým a pokud nechce, abych si vystlal pokoj slámou, tak to musí přetrpět.

No trvalo to celej měsíc, než jsem to dodělal, ale nakonec, se moje epická brň povedla. Teda přiznám se, že jsem to trochu ošulil a udělal jsem si jen vestu, protože s rukávy se mi nechtělo dělat. A i ty boky jsem spojil jen řemínkem, ale za to je to dvacet kilo poctivé zbroje a stejně mě nikdo netrefí.  A trefí-li, tak to vydržím, jako správnej šermíř.

Zabouchla mi dveře se slovy „že jsem šašek“, ale tak musí se holt smířit s faktem, že jsem šemlíř. Teda šermíř.