Historický šemlíř I - Díl pátý: Nový člen
Už je to pár dní, co k nám došla vzrušující novinka, a to,
že nás chtějí na nějaké oslavě jako šermující skupinu. Byli jsme u vytržení.
Pepé doma bušil do kbelíků, holky rýsovaly břicha, já vymýšlel nový souboje.
Prostě cvrkot. Taky se k nám přidal nový člen, říkáme mu Filibald. Je to
machr na meč a štít a hlavně na hůl!
Rovnou jsme ho zandali do našeho vystoupení. Protože ovšem
nemá vlastní vybavení, tak dostal hnědé tepláky a mikinu, ze které jsme
odstříhali gumy, aby to vypadalo historicky. Bude hrát slepce, takže mu, aby to
všem došlo, dáme černý brejle. Taky má nejdobovější boty, kožený a s železnou
špičkou. Martensky - tuším.
Pepé si ke zbroji pořídil také nový krátký meč, skoro jako
dýku, ale ne dýku. Je to zajímavý. Rovnou si
na náš web napsal, že tu zbraň umí používat. Proč by si ji taky jinak
pořizoval, že?
Postavil jsem tedy klukům souboj. Hůl proti krátkému
dýko-meči. Všechno šlo jako na drátkách, dokud nepřišlo na přetřes, že by si
Filibald měl vzít aspoň nějaké svářečské rukavice. „Ne, já pak nemám
v háku cit, když mám něco na rukou. To není pro správný válečníky.“ Prý že
nás naučí, jak zbroj nepotřebovat vůbec. To rád slyším, aspoň ušetříme na víc
zbraní.
Vůbec nám toho přinesl mnoho nového a svěžího. Podle jeho
názoru bychom měli pořídit hodně štítů, abychom do nich mohli co nejvíc třískat,
občas se nějaký prostě rozpadne. Pak taky vůbec není špatný, když se vykopeme
z pódia, kopání do koulí a do zadku prý vždycky přinese úspěch. Taky není
na škodu, když je aspoň polovina postav nadraná jako prase. To, aby se mohli
potácet, aspoň tam nebudou stát jako ocasy a scéna bude žít.
Pak je potřeba hospodská od rány, která by mohla všechny
mlátit koštětem a hrncema a mít hustý hlášky. Nejlepší začátek rvačky je někomu
chrstnout něco do obličeje. Už vidím, jak mi holky stříkaj mezi světla horký
kafe, to bych byl nasranej a souboj by začal hodně zprudka.
Taky nám pochválil naše těžký meče s tím, že ty lehký
jsou pro třasořitky. A taky si máme dávat pozor na nějaký ty elháčka, že
s nima není kloudná řeč a že se furt jen hnípou v knížkách, aby měli
správně sešitý stehy na hadrech. To popravdě nechápu, jak někdo může ztrácet
čas s takovou kravinou? Vždyť to je jasný, že celej středověk je plnej
chlapů a ženských, co jen bažili po krvi a chtěli oloupit všechny a všechno.
Filibald nám taky slíbil, že když budeme dobrý, tak že zná
hodně lidí od fochu, a tak nebude problém stát se skupinou, co jezdí prestižní
kšefty.
No aby měl dnešní trénink smysl, tak jsme celé vystoupení
sjeli i se soubojema. Jenže nastal menší problém, kde se vzala, tu se vzala
skupinka nějakých Japonců s foťáky a začali si nás fotit. Takže vlastně
z tréninku se rovnou stalo první vystoupení. Ihned jsem všem nakázal, aby
se chovali přirozeně, že to odjedeme a pak si půjdeme vybrat prachy do
klobouku.
Asi do nás vletěl nějaký ten adrenalín nebo co, ale najednou
jsem viděl, jak Pepé seknul Filibalda do prstu a že to teda byla mrda. Všude
krve jak z vola, Filibald omdléval, já byl nasraný, zmatený ženský
vybírali mezi udivenejma Japoncema prachy. Ti sypali, jak to šlo, protože
takovou show nečekali. Pepé byl v šoku a čuměl na svou zbraň od krve.
Fakt divočina.
Nakonec to dopadlo přesně tak, jak to Filibald říkal, nemá
v ruce cit. Prst i s kostí na dva kusy, protože to nebyla ostrá
mečo-dýka, ale tupá, tak to není přeseknutý jako takový, ale předrcený. Takže
to bude srůstat dobře rok. Jestli on by se Fil neměl raději dát na šachy. Protože
jsme zase o jednoho člena mínus, zadal jsem inzerát na ceský šerm, snad se
někdo chytí. http://www.ceskyserm.cz/ForumDetail-2012
Komentáře
Okomentovat